START YOUR IMPOSSIBLE

S hrdostí podporujeme české paralympioniky

V Toyotě věříme, že každý má potenciál jít kupředu. Podporujeme proto všechny, kteří si plní své sny a i přes nepřízeň osudu dělají to, co ostatní považují za nemožné. Podporujeme české paralympioniky na cestě za úspěchy. Seznamte se s příběhy některých z nich a poznejte, že když nám nic nebrání v pohybu, dokážeme cokoliv.

Zdeněk Krupička

ZDENĚK KRUPIČKA

Sledge hokejista
Narodil se bez vyvinutých dolních končetin a vyrůstal v Jedličkově ústavu. I přesto vede Zdeněk aktivnější život než většina „normálních“ lidí. Z průšviháře a raubíře, který ani bez nohou nedokázal vydržet na jednom místě, vyrostl úspěšný reprezentant. Stal se držitelem Zlaté hokejky, chystá se už na svou třetí paralympiádu, a dokonce dostal nabídku hrát sledge hokej za Chicago Black Hawks. Zůstal však doma a spolu s kamarádem a reprezentačním brankářem Michalem Vápenkou spojil své jméno s jiným slavným klubem – založil sledge hokejovou Spartu Praha. Vyučený nástrojař, který pracuje v tiskárně, se ale neomezuje pouze na hokej. Sportů vyzkoušel celou řadu, několik let aktivně boxoval a vyzkoušel si i pár zápasů v ringu. Sport je zkrátka jeho život. „I moje manželka,“ dodává s úsměvem momentálně nezadaný hokejista.
Zdeněk Šafránek

ZDENĚK ŠAFRÁNEK

Kapitán české sledge hokejové reprezentace
Když v roce 2003 spadla na Zdeňka plošina převážející osobní automobily, začal mu doslova nový život. Život s hendikepem, ve kterém je ale prostor pro plnění snů. Zrekonstruoval dům, stal se držitelem několika paraboxerských pásů a svým výkonem při výjezdu na handbiku na Zlaté návrší je zapsán v knize českých rekordů. Krom toho je dvojnásobným držitelem Zlaté hokejky a už pět let vede národní sledge hokejový tým jako kapitán. Svůj úraz bere Zdeněk v podstatě jako největší životní vítězství. Potkal díky němu svou manželku, se kterou má tři děti, a ze všeho nejvíc by si přál, aby mohly o svém tátovi říct, že je ten nejlepší táta na světě. I když je na vozíku. To, že hendikep nemusí být konec, ale nový začátek, se snaží Zdeněk učit i ve školách a rehabilitačních centrech, kde ukazuje možnosti těm, které potkalo zranění. Protože, jak sám říká: „Když člověk chce, dokáže všechno.“
Michal Vápenka

MICHAL VÁPENKA

Brankář sledge hokejové reprezentace
Michal má sport v krvi. Oba jeho rodiče reprezentovali Československo na olympiádě v Mnichově 1972. Jako malý hrál volejbal. Když proto ve dvaceti přišel o nohu, rozhodně nechtěl se sportem končit. Díky kolegovi z práce začal chytat florbal „se zdravýma“, později vyzkoušel i lyžování a volejbal, ve kterém nás reprezentoval na letní paralympiádě v Atlantě. Jeho největší vášní se ale stal hokej, kde má jako brankář velmi specifickou pozici. „Je pravda, že mi chvilku trvalo naučit se na těch saních hýbat a být dostatečně pohyblivý. Fakt to není sranda.“ Jinak ale s Michalem zábava je. V jednom dotazníku na otázku, kolik měří, napsal: „150 až 190 centimetrů. Podle toho, na které noze stojím.“ A stojí skutečně pevně. Třikrát vyhrál Zlatou hokejku, zúčastnil se pěti mistrovství světa a trojích paralympijských her. S kamarádem z reprezentace Zdeňkem Krupičkou založil sledge hokejovou Spartu Praha a s manželkou Lucií vychovává dva syny a její dceru Annu.
Anna Pešková

ANNA PEŠKOVÁ

Zatímco nehendikepovaný člověk vidí periferně více než 180°, Anna Pešková vidí pouze čtyři stupně. V 8 letech jí totiž byla diagnostikována zraková vada – trubicové vidění. Ani to ji ale nezastavilo v tom, aby vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě a stala se špičkovou lyžařkou, která přivezla stříbro a bronz z předchozích paralympiád. Její cesta k lyžování byla přitom naprosto přirozená. Oba rodiče závodně lyžovali, a Anna se tak postupně od běžeckého lyžování dostala až k alpským disciplínám. „Každému bych přála, aby měl v životě parťáka, který ho podpoří v tom, čeho chce dosáhnout,“ dodává. Podporu rodiny oceňuje i teď. Před necelými dvěma lety se jí totiž narodila dvojčata, která rozhodně nejsou žádní klidní andílci. Vydají ale za všechny medaile na světě.